Farizejské lkaní nad Ukrajinou nevyváží hanebné mlčení o Srbsku
Tak se dozvídáme, jak ruský okupant řádí na území suverénního státu, páchá tam zvěrstva, utlačuje a tyranizuje loajální obyvatele, a dokonce je nutí k jakýmsi referendům. Protivná strana ovšem přináší opačné příklady, které však pro nás jsou lžipropagandou a jakýmisi mediálními podvrhy. Dnes nelze ještě generalizovat historická fakta, když nejsou po ruce ověřené dokumenty a důkazy z obou stran. I když už dnes bývají publikovány z obou stran jisté indicie...
Naše média se k válce v Bosně a v Srbsku chovala protektorátním stylem. Žádné zprávy o masovém vyhánění Srbů z jejich historického Kosova, které kdysi zastavilo Turka na cestě za dobytím Evropy. Nic takového. Nic jsme se nedozvěděli o genocidě srbského obyvatelstva na Kosovu s výjimkou neohroženého profesora Dolečka, pana Foldyny a režiséra Dvořáka (a rovněž autora této stati). To vše přehlušily mediální kampaně o jakési vymodelované Srebrenici, o jakémsi vymodelovaném Račaku, a obecně o „bandě Srbů“, které je „nutno potrestat“ za nikým neprokázané „zločiny“ humanitárními bombami. Nic jsme se nedozvěděli o hanebných akcích jisté albánské chátry – pozor, neviním celý albánský národ! – proti srbským tisíciletým klášterům – a dokonce proti pravoslavným hřbitovům –, nic jsme se nedozvěděli o houfném zapalování srbských usedlostí. Dokonce i církev mlčela, když tato chátra vypalovala kláštery, některé dokonce pod ochranou UNESCO, když vykopávala nebožtíky ze srbských hrobů a když ničila pravoslavné chrámy a kříže, a kradla církevní i soukromý majetek. Jen jednou vystoupil i balkanista vědec pan Pelikán a pravil: „Kdyby z Kosova zmizelo dvě stě tisíc zpěvných ptáků, protestovali by přírodovědci celého světa. Když zmizelo z Kosova 250 tisíc Srbů, nikomu to za to nestálo...“ Kvůli této kampani se dokonce dostali do křížku naši dva prezidenti – pan Havel a pan Klaus. Nakonec se ukázala holá fakta na straně pana Klause, pana Dolečka, pana Foldyny (a pisatele) a výroky pana našeho prezidenta pravdy a lásky se odhalily ve světle skutečnosti jako pouhé propagandistické bláboly. Když se pak po drahné době pan prezident Zeman omluvil prezidentu Vučičovi za svolení přeletu tzv. humanitárních bombardérů na Srbsko přes naše území, bylo to velké pokání hodné prezidenta... Zatímco pan Havel se nikdy za svého života za své výroky o bombách neomluvil... pravdolásce za to Srbové nestáli. Nakonec uvedu svou osobní zkušenost.
Když jsem žádal cizineckou policii o uprchlický azyl pro své srbské příbuzné, odpověděla takto: Nemají nárok, nejsou členy UNIE! A dnes? Co vidíme v případě ukrajinských uprchlíků? Nejsou členy UNIE, a přesto dostali statut v zemi EU. Je jich u nás téměř půl milionu. Ze Srbska nedostal azyl, pokud je mi známo, nikdo. Proto říkám – vy, proukrajinští humanitáři, mlčte! Kde jste byli při válkách na Balkáně?
Jiří Jaroš Nickelli, ČSPB Moravská Třebová