Vzpomínka
Pan Karel Peterka, tesař z Františku, byl úžasný člověk a byl to i můj tchán. Byl dlouholetým velitelem hasičů v obci Vrchotice, ale i náčelníkem hasičské župy Vorotína. V roce 1944 ústředí Zemské hasičské jednoty v Čechách uspořádalo pro své vedoucí činovníky „školení“, kde bylo pozváno i 6 vedoucích funkcionářů hasičstva z okresu Sedlčany s dalšími 14 kolegy z jiných okresů. V Českých Budějovicích byli zasvěceni do zásad ilegální odbojové činnosti. Spolu s Karlem Peterkou tam byl pozván i jeho bratranec Karel Macháček z Olbramovic, Václav Zavadil z Jesenice, Eduard Hošek z Petrovic, Josef Jelínek z Jankova a učitel Václav Vojta z Olbramovic. Seznámili se s organizováním odbojového hnutí, ukrýváním parašutistů a partizánským bojem. Ve dnech 15. a 16. prosince byli tito jmenovaní zatčeni a odvlečeni do věznice okresního soudu v Benešově, kde zažívali nepředstavitelné mučení a trýznění. Především Karel Peterka. Zmiňuje se o tom Jakub Doležal, archivář archivu kanceláře prezidenta republiky ve své knize „Střípečky z mozaiky protektorátní společnosti“ – německá okupace a její konec v politickém okresu Sedlčany (1939−1945), ale o bytí Karla Peterky pendrekem přes holé nohy samotným Frankem se zmiňuje jeden z podblanických sborníků.
V únoru 1945 byli převezeni do terezínské malé pevnosti, odkud byli vysíláni „na otrocké práce“ do dolu Richard v Litoměřicích, do Ústí nad Labem a na kopání zákopů mezi Terezínem a Litoměřicemi. Kdo nevydržel, byl ubit nebo zastřelen. Suroví dozorci je mučili a provokovali. Z 22 proškolených hasičů se vrátilo s podlomeným zdravím pouze 12. Karel Peterka se vrátil až v říjnu 1645 s prodělaným tyfem a váhou málo přes 40 kilo. Byla to malá váha pro silného tesaře. Dlouho se z toho, co prožil, dostával. Nechtěl o tom hovořit nikdy.
Z jeho vyprávění o mladých letech vím, že byl nadstrážmistrem ve Dvou sekerách u Mariánských Lázní, kde také prožíval rušné chvíle. Na staré radnici této obce to připomíná pamětní deska. Byl také velice muzikální – sám uměl bravurně hrát na valchu a koště (trochu zvláštní že?). Svým dvěma synům dopřál hudební vzdělání, jeden ze synů to měl i jako profesi u Čs. armády. Hrával také v místě bydliště Ochotnické divadlo. A proto mohu říci, že po těch hrůzách co prožil, měl rád život.
Marie Peterková
