Pamětní spis v trestní věci proti Dr. Bruno Lettowovi
MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČSSR
ČS. VLÁDNÍ KOMISE PRO STÍHÁNÍ NACISTICKÝCH VÁLEČNÝCH ZLOČINCŮ
Č.: 700/67-K
P a m ě t n í s p i s
v trestní věci proti Dr. Bruno L e t t o w o v i
I.
Dr. Bruno L e t t o w, narozen dne 19. ledna 1910 v Calbe/Saale, německé národnosti, v současné době neznámé státní příslušnosti, poslední známý pobyt na území Československa do 31. 8. 1944 v Karlových Varech, v současné době neznámého pobytu.
Bylo zjištěno, že v roce 1937 vstoupil do NSDAP. Koncem roku 1939 pracoval v RSHA, odkud byl ještě téhož roku přeložen do Brna jako stálý zástupce vedoucího řídící úřadovny gestapa a současně vedoucí II. oddělení. V této funkci setrval pravděpodobně do konce roku 1941, kdy přešel opět do RSHA na vedoucí funkci v odboru IV D 1. V lednu 1944 byl pověřen vedením úřadovny gestapa v Karlových Varech. Dne 31. 8. 1944 byl opět jako vedoucí úřadovny gestapa přeložen do Saské Kamenice (Chemnitz – nyní Karl-Marxstadt). Ve službách gestapa dosáhl hodnosti vládního rady a SS-Sturmbannführera. Koncem roku 1944 byl projednáván návrh na jeho povýšení na vrchního vládního radu a pravděpodobně byl skutečně v roce 1945 povýšen. Další podrobnosti o jeho osobě a činnosti po skončení okupace Československa se nepodařilo zjistit.
II.
Těžiště Lettowovy činnost v okupovaném Československu je v době jeho brněnského působení. Jako stálý zástupce vedoucího Stapoleitstelle v Brně a vedoucí II. oddělení (Leiter II) řídil prakticky celou exekutivní činnost gestapa na území tehdejší Moravy. V boji proti československému hnutí odporu spolupracoval i s policejními orgány tehdejší slovenské fašistické vlády. Z této činnosti Dr. Lettowa nejsou známy všechny podrobnosti, ale z dálnopisu ze dne 30. 8. 1941 je zřejmé, že Dr. Lettow dával svým podřízeným pokyny k bezohlednému postupu vůči jakémukoliv projevu odporu. Uvedený dálnopis se týká zatčení více než 60 osob jako odvety za přeřezání telefonního kabelu u Lipníku.Z jeho textu vyplývá, že nešlo o zatčení skutečných pachatelů, ale o tzv. Sühnefestnahmen.
Podle výpovědi býv. řidiče brněnského gestapa Jurkowského byla činnost Dr. Lettowa namířena především proti komunistům a levicové opozici. Jurkowski často slyšel od ostatních příslušníků gestapa, že Dr. Lettow povoluje tzv. zostřené výslechy zatčených. Že tyto výslechy byly u brněnského gestapa běžné, potvrdil i bývalý zaměstnanec pohřebního ústavu v Brně Jan Matoušek, který se odvážení mrtvol ubitých vyšetřovanců v několika případech zúčastnil.
Do doby, kdy Dr. Lettow působil v Brně, spadá období tzv. civilního výjimečného stavu na podzim 1941. Prakticky šlo o stanné právo, které bylo dne 28. 9. 1941 vyhlášeno pro obvody Oberlandratů v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Hradci Králové a Kladně a dne 1. 10. 1941 rozšířeno na okres Hodonín, Uherský Brod a Uherské Hradiště z obvodu Oberlandrata ve Zlíně (nyní Gottwaldov). Na podkladě rozsudků policejních stanných soudů, zřízených u Stapoleitstelle v Praze a v Brně, bylo zastřeleno několik set čs. občanů. Členy těchto stanných soudů byli výhradně příslušníci Sipo a SD s důstojnickou hodností SS. Vyhlášení civilního výjimečného stavu bylo tedy teroristickým opatřením, kterým chtěl Heydrich po svém jmenování zastupujícím říšským protektorem vyhlazovat a zastrašovat český národ.
Dr. Lettow jako zástupce brněnské Stapoleitstelle se stal koncem září 1941 předsedou jednoho senátu stanného soudu. Dokumenty získané při vyšetřování svědčí o tom, že předsedal stannému soudu při zasedáních ve dnech 1., 2. a 3. 10. 1941. Dne 1. 10. odsoudil jeho senát k smrti 15 osob, dne 2. 10. 2 osoby a dne 3. 10. 12 osob. Z těchto 29 osob bylo 17 zastřeleno a 12 oběšeno ještě v den vyhlášení rozsudku. Rozsudky stanného soudu jsou tak kusé, že nelze zjistit, v čem měla činnost odsouzených po skutkové stránce spočívat. Rozsudek byl prakticky cyklostilovaný formulář, do kterého se doplnilo jen jméno odsouzeného, jména členů stanného soudu a citace nařízení, pro jehož porušení byl tret uložen. Na to, jaká obvinění byla proti odsouzeným vznášena, lze usuzovat jen z velmi stručné poznámky v protokole o jednom zasedání stanného soudu. Podle tohoto jednání, v němž zřejmě zabralo zjišťování totožnosti obžalovaných více času než celé ostatní jednání, mělo jít o rušení veřejné bezpečnosti a hospodářského života. Tomu také nasvědčuje způsob popravy, protože podle získaných poznatků, byly zastřelením popravovány osoby, obviněné z aktivní účasti na hnutí odporu, kdežto oběšením osoby obviněné z tzv. hospodářských zločinů a Židé bez rozlišení povahy obvinění. Nehledě k tomu, že stanným soudem v Brně byly namnoze projednávány případy osob, zatčených již před vyhlášením stanného práva, byly senátem Dr. Lettowa odsouzeny i osoby, pocházející z obvodů, pro které stanné právo v září 1941 vůbec vyhlášeno nebylo. Jejich přesný počet nemohl být zjištěn, protože v některých rozsudcích jsou názvy obcí v německém překladu zkomoleny, nebo se v obvodech různých Oberlandratů vyskytuje více obcí téhož jména. Bylo jich však nejméně sedm. Jan Kadlec, Jakub Milý, Eduard Istvan a Emil Pollak měli bydliště v obvodu Oberlandrata v Prostějově, Karel Krečmer, Jan Potač a František Kubín v obvodu Oberlandrata v Kroměříži. Protože podle tehdejší situace je nepochybné, že jmenovaní byli zatčeni pro trestnou činnost v místě svého bydliště, odporovalo jejich odsouzení stanným soudem dokonce i příslušnému výnosu „říšského protektora“, neboť obvody Oberlandratů v Prostějově a Kroměříži nejsou v něm uvedeny.
Stanný soud pod předsednictvím Dr. Lettowa rozhodl také o předání více než 200 čs. občanů tajné státní policii, což v praxi znamenalo deportaci do koncentračního tábora v Mauthausenu. Z těchto osob zemřelo v koncentračním táboře nejméně 42, z toho 24 ještě během měsíce října 1941, tedy bezprostředně po deportaci. Ve všech těchto 24 případech šlo o Židy. Je ovšem nutno podotknout, že se podařilo zajistit doklady o úmrtí v koncentračním táboře jen v těch případech, v nichž probíhalo v tzv. protektorátě pozůstalostní řízení. Skutečný počet zemřelých z celkového počtu deportovaných byl nepochybně větší. Zejména mezi deportovanými židovského původu bylo mnoho osob starších než 50 let, dokonce i ve věku kolem 70 let, které nemohly dlouho žít v podmínkách koncentračního tábora, jakým byl Mauthausen.
Poprav osob, odsouzených stanným soudem pod předsednictvím Dr. Lettowa jsou prokázány též hlášeními, která podával strážní prapor Waffen-SS v Brně, z něhož bylo vysíláno popravčí komando.
Tzv. policejní stanné soudy svou činností i složením byly v rozporu i s tehdy platným německým trestně procesním právem. Název „soudy“ byl jen pouhé označení, neboť ve skutečnosti šlo o rozhodování administrativním opatřením stejné povahy, jako byl tzv. Sonderbehandlung, pouze s tím rozdílem, že proti obvyklému Sonderbehandlung byla pravomoc k rozhodnutí o popravě značně decentralizována.
O činnosti Dr. Lettowa v době stanného práva na podzim 1941 vypovídali býv. kriminální rada Otto Koslowski, býv. krim. inspektor Leopold Kadlec a býv. krim. tajemník Franz Aschauer. Posledně jmenovaný byl po odpykání trestu v Československu odsunut do Rakouska. Výpověď Koslowského se týká činnosti Dr. Lettowa všeobecně. Pokud jde o jeho odchod z Brna, uvádí Koslowski dvě různá data, a to konec roku 1941 nebo počátek roku 1943. Pravděpodobnější je datum prvé, protože z doby 2. stanného práva v létě 1942 nebyly zjištěny žádné dokumenty, které by nasvědčovaly Lettowově přítomnosti v Brně. Lettowovo působení v RSHA po ochodu z Brna je prokazováno tím, že pražská Stapoleitstelle mu v lednu 1944 dávala na vědomí zprávu o likvidaci partyzánského bunkru. Z toho faktu též vyplývá, že Lettow měl i u RSHA ve svém referátu na starosti boj proti českému hnutí odporu.
Popsaný skutkový stav je prokazován následujícími svědeckými protokoly nebo notářsky ověřenými fotokopiemi dokumentů:
- protokol o výslechu Roberta Jurkowského
- protokol o výslechu Otto Koslowského (německy)
- protokol o výslechu Leopolda Kadlece (německy)
- protokol o výslechu Franze Aschauera (německy)
- protokol o výslechu Jana Matouška
- zpráva Stapoleitstelle Praha z 15. 1. 1944 dávaná na vědomí Dr. Lettowovi (německy)
- dopis Kaltenbrunnera župnímu vedení NSDAP v Liberci o pověření Dr. Lettowa vedením Stapoleitstelle v Karlových Varech (německy)
[Výše citovaný text je v rozsahu 5 stran strojopisu, následující strany 6 až 9 chybí. Dochovala se poslední strana č. 10, jejíž opis následuje. ]
Ze všech uvedených důvodů žádá ministerstvo spravedlnosti Československé socialistické republiky, aby příslušné úřady Německé spolkové republiky převzaly trestní stíhání obviněného Dr. Bruno Lettowa a pohnaly ho za prokázané zločiny proti lidskosti k trestní odpovědnosti.
V Praze dne 25. října 1967
Tajemník Čs. vládní komise
pro stíhání nacistických válečných
zločinců:
podpis nečitelný