Český svaz protifašistických bojovníků, z. s.

K textu PhDr. Vladimíra Pelce Nepravdivá informace o muzeu v Jaroměři publikovanému zde v rubrice Aktuální publicistika přišla řada reakcí – jedna z nich od Blažka Svobody, podle našich dostupných informací člena Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) z Královéhradeckého kraje, který autora označil za lháře a demagoga a doplnil výhružná slova „a doplatíš na to!“. To mě přivedlo k vyhledání mých diskusních příspěvků k dotyčnému muzeu i zápisů z jednání (při jejichž citaci se dotknu i jiných kauz), abych osvěžila paměť někdejším účastníkům těchto jednání a ostatním osvětlila situaci.

První moje vystoupení k josefovskému muzeu zaznělo na jednání Výkonného výboru ÚV ČSBS 23. května 2017, kdy jsem vystoupila v diskusi jako předsedkyně Historicko-dokumentační komise (HDK) ÚV ČSBS a přednesla následující příspěvek:

„V květnu jsem navštívila První vojenskohistorické muzeum M. Frosta v budově bývalého stavebního ředitelství pevnosti Josefov u Jaroměře (expozice se nacházejí v 1. a 2. poschodí). Ve stejné budově je i Muzeum Waldemara Matušky (to jsem nenavštívila). Obě muzea provozuje Český svaz bojovníků za svobodu, což je uvedeno na webové stránce, na vstupence a v propagačním materiálu (skládačce). V samotném muzeu nikde není o ČSBS ani zmínka – očekávala bych ji ve vstupním prostoru v 1. poschodí, kde se nachází návštěvní kniha a portrét zakladatele sbírek. Sbírkový materiál je velice rozsáhlý a zahrnuje především vojenské uniformy, zbraně, střelivo, vojenský materiál, vyznamenání, modely, odznaky…, ale i dokumenty a fotografie. Expozice netvoří celek a nepůsobí historicky kompaktně, postrádá i chronologii. Větší část výstavních prostor se věnuje období po roce 1945, a to jednak prostřednictvím exponátů k válečným událostem z celého světa (Vietnam, Korea, Bosna, Afghánistán, Perský záliv), veteráni amerických válek, uniformy vojsk NATO, ale i princezna Diana atd., a jednak k událostem v Československu – 50. léta, tabla popravených a zastřelených na hranicích, železná opona, oslava Milana Paumera, srpen 1968, totalita KSČ, Varšavská smlouva, listopad 1989, zákon o zločinech komunismu… V prezentaci období druhé světové války není věnován dostatečný prostor domácímu odboji, nezmiňuje se partyzánské hnutí, upozaděna je úloha a prezentace Rudé armády (zmíněny jsou Karpatsko-dukelská a Ostravská operace, v jedné vitríně několik zbraní, např. špagin). Po odborné stránce lze k některým událostem z doby okupace vyslovit výhrady (např. Lidice – nikdo nepozná, kdo tam vraždil; řazení panelů a vitrín postrádá logiku – vedle SNP je Terezínské ghetto, následuje masakr židovských žen na Ukrajině, Osvětim, pozůstalost pilota RAF za 1. světové války). Prezentace nahodilých jednotlivostí nevytváří jednoznačný a jasný přehled fakt a událostí, což by mělo být cílem expozice především. Celkově na mne muzeum působí jako prezentace různorodých sbírek pana Frosta (včetně modelů hasičských autíček) a nepochopila jsem, z jakého důvodu jsme toto muzeum začali provozovat; hlasovala jsem pro to na ÚV v dobré víře, že předsednictvo je seznámeno s obsahovým zaměřením muzea i expozicemi. V souladu s osobní zkušeností bych dnes pro spolupráci se soukromým muzeem pana Frosta nehlasovala.

Závěr: ČSBS by měl posoudit, zda obsahová náplň expozic je objektivní, nestranná a v souladu se stanovami.

Návrh usnesení:

Na jednání ÚV ČSBS 20. června 2017:

• předložit text smlouvy uzavřené s majitelem sbírek M. Frostem;
• informovat o finančních nákladech spojených s provozováním Prvního vojenskohistorického muzea M. Frosta v Jaroměři-Josefově;
• zaujmout stanovisko k obsahové náplni expozic a navrhnout další postup.“

Navržené usnesení zůstalo bez reakce od vedení ČSBS a nebylo realizováno. Vystoupila jsem proto znovu na jednání ÚV ČSBS 19. června 2017 (původní termín 20. 6. byl změněn):

„Ve zprávě pro X. sjezd ČSBS bylo uvedeno, že ČSBS provozuje Památník Pečkárna, Památník Kounicovy koleje a Muzeum v Josefově. Předpokládám, že k obsahové náplni má co říci také HDK. U památníků Pečkárna a Kounicovy koleje je vše v pořádku. V Josefově se jedná o dvě muzea, která provozuje ČSBS: První vojenskohistorické muzeum M. Frosta a Muzeum Waldemara Matušky – oblast hudby nespadá do kompetence HDK, takže k obsahové náplni Matuškova muzea se nebudu vyjadřovat.

První vojenskohistorické muzeum M. Frosta je nesourodá výstava sbírek soukromého sběratele. Pokud má HDK odpovídat za obsahovou náplň tohoto muzea, jak bylo vedením ČSBS naznačeno, je třeba rozdělit výstavní prostory na dvě části – období války a poválečné období. HDK může odpovídat jen za část týkající se války – tu je třeba přepracovat a především doplnit o prezentaci domácího odboje, partyzánského hnutí a podílu Rudé armády a 1. čs. armádního sboru v SSSR na osvobození Československa. Druhá část  ̶ poválečné období  ̶ prezentuje nejen vojenství, ale i politické události, jejichž pojetí vyplývá z názorů zakladatele sbírek a já osobně se od nich distancuji. Politické názory jsou osobní věcí každého z nás a nepovažuji za náplň práce HDK, aby tuto problematiku řešila. Měl by se jí zabývat ústřední výbor a posoudit, zda např. prezentace Milana Paumera jako hrdiny je v souladu se Stanovami ČSBS.

Pokud má HDK navrhnout rekonstrukci a doplnění expozice týkající se období války, je nezbytné především vycházet z textu smlouvy uzavřené s majitelem sbírek M. Frostem, a pokud je ČSBS oprávněn zasahovat do expozic, pak HDK doporučuje ústřednímu výboru následující postup:

1. Rozdělit stávající výstavní prostory na část týkající se války a část o období poválečném.

2. Vytvořit ,pracovní skupinu Josefov‛ složenou ze čtyř až pěti členů HDK (měli by tam být odborníci, např. Mgr. Eva Nečasová  ̶ bývalá ředitelka muzea v Blansku, Mgr. Kamila Poláková − náměstkyně pro odborné činnosti a vedoucí Národního památníku II. světové války, Hrabyně), která na základě seznámení se stávající expozicí zpracuje návrh koncepce expozice nové. Bude to vyžadovat finanční náklady na cestovné a ubytování pro členy pracovní skupiny.

3. Po schválení koncepce ústředním výborem uzavřít dohody o provedení práce s odborníky na zpracování technického scénáře (to je konkrétní obsah jednotlivých panelů a vitrín včetně fotografií, dokumentů, popisků, textů a trojrozměrných předmětů s využitím stávajících exponátů a návrh na doplnění fotografií a dokumentů). Jedná se o práci časově náročnou, která bude vyžadovat finanční náklady ze strany ČSBS, jakož i spolupráci oblastních organizací, resp. jejich HDK.

4. Získání finančních prostředků na realizaci expozice a její provedení zadat odborné firmě.

Návrh usnesení:

1. ÚV ČSBS schvaluje ustavení „pracovní skupiny Josefov“ ve složení: vedoucí Mgr. Kamila Poláková, členové Mgr. Eva Nečasová, Mgr. Mária Chaloupková, Ing. Petr Kopečný, PaedDr. Jitka Gruntová, kterou pověřuje zpracováním návrhu koncepce expozice druhé světové války s využitím příslušné části Prvního vojenskohistorického muzea M. Frosta. Finanční náklady na cestovné a ubytování pro členy pracovní skupiny budou hrazeny z prostředků ČSBS. Návrh koncepce expozice bude předložen ÚV ČSBS na 5. zasedání (21. 11. 2017).

2. ÚV ČSBS pověřuje výkonný výbor posouzením části týkající se poválečného vývoje v Prvním vojenskohistorickém muzeu M. Frosta do 24. října 2017 (7. zasedání VV ÚV ČSBS) včetně provedení případných úprav expozice, aby byla v souladu se Stanovami ČSBS. O závěrech informovat ÚV ČSBS na jeho 5. zasedání (21. 11. 2017).

Pokud ÚV ČSBS navržený postup schválí, budu o něm informovat HDK na dnešním jednání.“

Žádný z návrhů nebyl schválen a ani projednáván. Na jednání HDK týž den odpoledne jsem členy komise v tomto duchu informovala. Ze zápisu jednání HDK 19. června 2017 cituji:

„Usnesení 03/2017:

Navrhnout Předsednictvu ÚV ČSBS za členku rady muzea v Josefově Mgr. Kamilu Polákovou.

Termín: 30. června 2017                                                                      Odpovídá: Gruntová

Ing. E. Kulfánek – přišel pozdravit členy HDK; vysvětlil, že projekt na výstavu o domácím odboji je pozastaven, protože ministerstvo obrany nám nedalo finanční prostředky. Informoval o pochodu Nesmrtelného pluku 8. 5. 2017 v Praze.

Ing. J. Vodička – rovněž přišel pozdravit členy HDK, vysvětlil důvod změny termínu jednání ÚV ČSBS (v původním termínu 20. 6. odlétá služebně do Moskvy). Vyslovil souhlas se členstvím Mgr. K. Polákové v radě josefovského muzea.“

Předsednictvu ÚV ČSBS jsem pak předložila následující doporučení:

„Z 3. jednání HDK ÚV ČSBS 19. června 2017 vzešel návrh, aby se členka komise Mgr. Kamila Poláková stala členkou rady muzea v Josefově. Jmenovaná působí jako náměstkyně pro odborné činnosti, vedoucí Národního památníku II. světové války Hrabyně, vedoucí Areálu Hlučín-Darkovičky a pedagog volného času ve Slezském zemském muzeu. Její odbornost a zkušenosti by se měly využít.“

Důsledkem bylo, že předseda ÚV Ing. Vodička nechal do muzea v Josefově dopravit učitelku gymnázia PhDr. Miroslavu Polákovou, PhD. (přítomen byl i prof. Jozef Leikert ze Slovenska), která se o expozici vyslovila kladně… Ing. Vodička tak zřejmě reagoval na návrh HDK z 19. 6. 2017, ale bohužel pověřil hodnocením expozice nikoliv navrženou Kamilu, ale Miroslavu Polákovou.

A čas běžel, v Josefově údajně pracovala jako účetní příbuzná funkcionáře svazu, ostrahu zajišťovala firma místopředsedy… Při osobním rozhovoru s Ing. Vodičkou v jeho kanceláři, kdy mi vysvětloval, že HDK musí provést soupis sbírek v josefovském muzeu, jsem opět neúspěšně požadovala předložení smlouvy uzavřené s majitelem sbírek… Provedení soupisu sbírek členy HDK, tedy evidence sbírek 1. stupně, jsem rozhodně odmítla s poukazem na to, že se jedná o časově náročnou a odbornou práci, kterou by měli provádět pracovníci muzea.

(Později jsem pochopila, proč byla tato evidence důležitá. Tehdejší ministr kultury – od ledna 2014 do prosince 2017 – Daniel Herman byl 30. května 2014 hostem na jednání ÚV ČSBS – zdroj http://www.zasvobodu.cz/news/tiskova-zprava/, později ho předseda ÚV ČSBS Ing. Jaroslav Vodička v sobotu 9. dubna 2016 na 1. reprezentačním plese ČSBS ocenil pamětní medailí ČSBS, a to bez projednání a schválení ústředním výborem. Když jsem na jednom z následujících jednání ÚV ČSBS vracela J. Vodičkovi svazovou medaili, o které jsem se domnívala, že ji dostal D. Herman, s tím, že nebudu nosit stejnou, dostalo se mi sdělení, že on dostal jinou… Jakou, kdo a za co ji navrhl, kdo její udělení schválil – to už zůstává zahaleno tajemstvím. Protože na „nepříjemné“ dotazy se v ČSBS neodpovídalo. – Hypoteticky vzato v pozadí požadavku na prvostupňovou evidenci sbírek v Josefově mohla být snaha získat dotaci od ministerstva kultury na muzeum v Josefově, což by objasňovalo i vstřícné kroky Ing. Vodičky k ministru Hermanovi…)

O rok později, 22. května 2018, jsem vystoupila na jednání Výkonného výboru ÚV ČSBS:

„Na webu ČSBS je odkaz na Muzeum Josefov, které si to nezasluhuje. Protože jeho exponáty jsou převážně zaměřeny na vojenské operace po roce 1945, je zde prezentován Milan Paumer jako národní hrdina, figurína A. Hitlera působí směšně a zlehčuje jeho zásadní podíl na rozpoutání druhé světové války, četné sběratelské aktivity majitele sbírek nejsou naplněním Stanov ČSBS (např. modely autíček).

Návrh:

Odstoupit s okamžitou platností od smlouvy o provozování Muzea Josefov. Pokud je ve smlouvě zakotvena výpovědní doba, pak po dobu jejího trvání zakrýt figurínu A. Hitlera a panel prezentující M. Paumera, pokud majitel sbírek nebude souhlasit s jejich odstraněním.

Na webu ČSBS prezentovat Památník Kounicovy koleje a Památník Internačního tábora Svatobořice.“

Tento návrh byl opět zameten pod stůl… a moje reakce přišla na jednání Výkonného výboru ÚV ČSBS 4. září 2018, kde jsem nejdříve vystoupila v diskusi v bodu 2 – hospodaření ČSBS:

„Informace o hospodaření ČSBS 01-04 2018 předložená na posledním jednání ÚV ČSBS uvádí výši části dotace z MF ČR 3 350 000 Kč. Musím upřesnit, že to je pouze dotace určená na režii ústředního výboru. Podle informace JUDr. Aleny Schillerové, ministryně financí, z 18. dubna 2018, byla na režii ústředního výboru ČSBS poskytnuta dotace pouze 2 890 000 Kč, a to činí 85 % z celkových výdajů vyčíslených na 3 400 000 Kč.

K tomu mám dotazy:

1. Proč nám předložená Informace o hospodaření ČSBS 01-04 2018 uvádí výši dotace vyšší o 460 000 Kč než ministryně financí.

2. Dotace ministerstva financí činí 85 % celkových předpokládaných nákladů a 15 % si musí příjemce dotace hradit ze svých prostředků. Zajímá mne, kde získává ÚV oněch 15 % (zhruba ve výši půl milionu korun).

3. V rozpočtu se uvádí v části plánované výdaje poplatek za dotaci MF ČR 1 100 000 Kč. Prosím o vysvětlení.

4. V rozpočtu na rok 2018 se uvádí hospodářský výsledek mínus 1 583 305 Kč. Proč nebyly sníženy náklady tak, aby byl rozpočet vyrovnaný. Podotýkám, že se domnívám, že pokud by rozpočtový výbor získal informace o hospodaření našeho ústředního výboru, možná by o žádném dodatečném navýšení dotace – jak prý slíbila jeho předsedkyně Jaroslavu Vodičkovi – ani nejednal. Pokud dotace nebude zvýšena, kde ústřední výbor získá finanční prostředky na dorovnání schodku nebo jaká jiná opatření učiní.

5. V rozpočtu byla plánována částka 400 000 Kč určená na přímé dotace oblastních výborů od obcí a krajů, a dotace od ÚV 1 923 305 Kč. Kdy a v jaké výši byly převedeny dotace ÚV na účty oblastních výborů, kterým organizacím byly sníženy nebo nevyplaceny – snad z důvodu uvedeného předsedou Jaroslavem Vodičkou na minulém ÚV, že organizace, které získaly dotace obcí či krajů vůbec dotaci od ÚV nedostanou. To by znamenalo šikanozní chování vůči organizacím, které svým přičiněním získávají finanční prostředky, které jsou navíc dárcem přímo určeny na konkrétní druh činnosti (např. pro jednu základní organizaci nebo základní skupinu na zájezd pro mládež nebo uspořádání výstavy) a nemohou být použity na úhradu kanceláře, kancelářské potřeby, poštovné, telefon atd., čímž je ohrožena samotná existence těchto oblastních organizací. Domnívám se, že takové jednání je v rozporu nejen s dobrými mravy, ale překračuje pravomoci předsedy ÚV. Dotace oblastním organizacím by měly být vyplaceny všem oblastním výborům v plné výši finančních prostředků poskytnutých v rámci dotace; pokud je dotace nižší než požadovaná částka, snížení by mělo být rovnoměrné u všech organizací. Navrhuji, aby ekonomická komise tuto záležitost prověřila a informovala ÚV ČSBS na jeho příštím jednání.

Návrh:

Ekonomická komise prověří rozdělení dotací z prostředků státního rozpočtu na rok 2018 oblastním výborům (včetně porovnání požadovaných a přidělených prostředků) s uvedením, kdy byly převedeny na účet příjemce. Současně navrhne, jaká úsporná opatření mají být přijata, aby se získaly finanční prostředky na dosud nevyplacené dotace. Pokud bude nutné, navrhne předsednictvu ÚV ČSBS svolání mimořádného zasedání ÚV ČSBS.

Termín: do příštího jednání ÚV ČSBS plánovaného na 20. 11. 2018

Odpovídá: ekonomická komise

6. Kdy nám bude předložen návrh rozpočtu ústředního výboru na rok 2019, o kterém předpokládám, že ho připraví ekonomická komise, která bude trvat na snížení nákladů na činnost ústředního výboru.“

Moje slova byla jako vždy házením hrachu na zeď. V diskusi jsem ale vystoupila ještě jednou:

„Zápis ze 7. řádného zasedání ÚV ČSBS konaného 26. června 2018 jsem obdržela e-mailem v opise v pátek 24. srpna (…) Na základě tohoto dokladu, že nebyly schváleny moje návrhy ohledně Muzea Josefov, oznámila jsem členům HDK, že se stydím, že náš svaz provozuje takové muzeum, a proto ukončím 4. září na jednání výkonného výboru svoji činnost v HDK a zvážím své setrvání v ČSBS.

Oznamuji, že k dnešnímu dni končím své členství v HDK (zápisy z jejích jednání jsou uloženy na sekretariátu, úkol vypracovat soupis prací vydaných naším svazem jsem splnila včera – e-mailem členům HDK a na organizační oddělení; dík všem, kteří dodali podklady). X. sjezd ČSBS stanovil hlavní úkoly v oblasti odkazu odboje a působení na veřejnost a konstatoval, že – cituji: ,Tato oblast představuje základní smysl a podstatu existence Českého svazu bojovníků za svobodu. (…) V oblasti odkazu odboje je třeba pro předávání historické paměti mladším generacím využívat i expozice památníků (muzeí), které Český svaz bojovníků za svobodu provozuje. Jde Památník Pečkárna v Praze, Památník Kounicovy koleje v Brně a dále Vojenské muzeum ČSBS v Jaroměři.‛ Protože Historicko-dokumentační komise ÚV ČSBS nemá možnost ani právo zamezit prezentaci, která poškozuje dobré jméno svazu i jeho stanovy, považuji existenci této komise za zcela formální a členství v ní za ztrátu času.

Své setrvání v ČSBS zvažuji. S ohledem na mnohé naše členy, kterých si mimořádně vážím, ještě neházím flintu do žita a předložím několik návrhů.

Pro vaši informaci uvádím, že jsem vystudovala na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně obor muzeologie a 12 let jsem pracovala jako vedoucí historického oddělení okresního muzea ve Svitavách, takže mi je muzejnictví profesně blízké. Muzeum Josefov má k řádné muzejní expozici daleko, proto jsem do rady muzea navrhla za HDK Mgr. Kamilu Polákovou, náměstkyni pro odborné činnosti v Národním památníku II. světové války Hrabyně a vedoucí Areálu Hlučín-Darkovičky (její postoj k Muzeu Josefov, stejně tak jako dalších členů HDK, je blízký mému). Návrh, abychom byli informováni o činnosti této rady, budu následně předkládat.

Již několikrát jsem upozorňovala, že obsah expozice v Josefově je především prezentací různorodých sběratelských aktivit soukromníka, zaměřených zvláště na vojenskou historii (včetně války v Koreji, ve Vietnamu, v Perském zálivu), ale i protikomunistického odboje, což neodpovídá zaměření našeho svazu, ale Spolku pro zachování odkazu českého odboje založeného Mgr. Havlůjovou. Nevadí mi, jak by si někdo mohl myslet, že jsou zde jmenovitě uvedeni popravení političtí odpůrci minulého režimu, ale v našem muzeu bych očekávala jména obětí nacistického režimu – tedy alespoň dětí, kterých bylo více než popravených odpůrců komunismu. Již v červnu 2017 jsem na jednání ÚV ČSBS upozornila, že – cituji: ,část týkající se války je třeba přepracovat a především doplnit o prezentaci domácího odboje, partyzánského hnutí a podílu Rudé armády a 1. čs. armádního sboru v SSSR na osvobození Československa. Druhá část – poválečné období – prezentuje nejen vojenství, ale i politické události, jejichž pojetí vyplývá z názorů zakladatele sbírek a já osobně se od nich distancuji. Politické názory jsou osobní věcí každého z nás a nepovažuji za náplň práce HDK, aby tuto problematiku řešila.‛

Můj požadavek přednesený na posledním zasedání ÚV ČSBS, aby byl odstraněn panel oslavující Milana Paumera a figurína představující Hitlera jako šaška, byl míněn vážně a je to pro mne zásadní. Zřejmě o tom napíšu do Haló novin, protože když tyto noviny zveřejnily kritiku majitele Našeho vojska, že prodává hrníčky s Hitlerem, rozpoutala se v našem svazu kampaň a JUDr. et PhDr. Drtina byl v podstatě donucen ukončit své členství v ČSBS. Podané trestní oznámení v této věci bylo odloženo, protože nebyl porušen žádný zákon. Stejně tak, jako není porušen zákon, když Pardubický kraj a město Svitavy oslavují válečného zločince a vlastizrádce Oskara Schindlera, proti čemuž se už v 90. letech postavila svitavská základní organizace našeho svazu. Máme totiž zákon o protiprávnosti komunistického režimu, nemáme zákon o protiprávnosti režimu nacistického. Konstatuji, že u žádného jiného člena se náš svaz nezajímá o to, jakým způsobem získává prostřednictvím své podnikatelské činnosti finanční prostředky. Už několik měsíců však našemu svazu nevadí, že i za peníze utržené za hrníčky s Hitlerem podporuje tento náš bývalý člen vydávání Národního Osvobození tím, že kupuje celostránkovou inzerci na knihy vydávané v Našem vojsku – podotýkám, že s tímto nakladatelstvím spolupracuji již řadu let (vydalo mi i dvě knihy uvádějící na pravou míru legendu o hodném nacistovi Schindlerovi) a od ledna letošního roku na dohodu o pracovní činnosti jako redaktor. Takže další důvod, abych byla na černé listině?

Ve věci muzea v Josefově mám několik návrhů:

1. Předložit členům ÚV ČSBS smlouvu o provozování Muzea Josefov s majitelem sbírek Miroslavem Frostem.

2. Předložit členům ÚV ČSBS finanční výsledky Muzea Josefov za rok 2017.

Vyjádření předsedy, že zisk byl 140 tisíc, považuji za nedostatečné. Je třeba vyčíslit veškeré příjmy (včetně počtu platících návštěvníků) i náklady včetně mzdových.

3. Předložit členům ÚV ČSBS informaci, která agentura pro propagaci ČSBS začala v Muzeu Jaroměř pracovat (viz zápis s. 1), jaký je smysl této činnosti a jaké jsou finanční náklady; kdo rozhodl o výběru této agentury (zda proběhlo výběrové řízení).

4. Předložit ÚV ČSBS zprávu Rady Muzea Josefov o její činnosti za období od jejího ustavení.

U těchto čtyř bodů navrhuji termín splnění do 8. zasedání ÚV ČSBS s odpovědností předsedy ÚV ČSBS Jaroslava Vodičky.“

Následovaly ještě čtyři návrhy týkající se přijímání usnesení na jednání VV a ÚV ČSBS a následující text určený pro zápis:

„Požadavek, který vzešel z jednání Oblastního výboru ČSBS Svitavy: Požadujeme vyjádření k tomu, o čem nás informovala předsedkyně ZO ČSBS Mor. Třebová Mgr. Eliška Weissová. Ta volala do Jaroměře ohledně hromadné návštěvy muzea v rámci zájezdu na Terezínskou tryznu v květnu 2018 a hovořila s panem Frostem, který jí sdělil, že bohužel muzeum končí, neboť jim zvedli nájem, který nemohou již akceptovat.

Vyjádření v této věci požadujeme písemně e-mailem na adresu ovcsbs.svitavy@seznam.cz.“

Vybavuji si zcela zřetelně, jak po vyslovení tohoto požadavku se za předsednickým stolem po sobě udiveně a s rozpaky podívali Ing. Vodička a Mgr. M. Andres… (Vyjádření k dotazu ohledně odmítnutí návštěvy muzea v Josefově jsme nedostali ani na písemnou a doporučeně zaslanou žádost.)

Následující diskuse se vedla pouze k mému vystoupení z HDK, což rozporoval Ing. Kulfánek jako porušení stanov… Předseda ÚV ČSBS J. Vodička mi vytknul, že jsme jako komise měli možnost navrhnout řešení expozice – podotýkám, že komise ústředního výboru nemá kompetence sama o něčem rozhodovat a k podobné práci nebyla ústředním výborem pověřena – ten by mohl rozhodovat pouze o majetku ČSBS, a tím sbírky M. Frosta nebyly. (Na Wikipedii nalezneme u hesla První vojenskohistorické muzeum M. Frosta informaci: „Jeho zakladatelem je Miroslav Frost, čestný nositel hodnosti Hlavní seržant U. S. Army, který muzeum pojmenoval na počest svého otce Miroslava Frosta. Záštitu nad institucí poskytl Český svaz bojovníků za svobodu.“ Zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_vojenskohistorick%C3%A9_muzeum_M._Frosta)

Dříve zde uvedené návrhy HDK týkající se Prvního vojenskohistorického muzea M. Frosta, které jsem přednesla na jednání ÚV ČSBS 19. června 2017, nechalo předsednictvo a ústřední výbor bez vyjádření stejně jako moje další výhrady a návrhy.

Nespokojenost některých oblastních organizací s celkovým postupem vedení ČSBS vedla na jednání ÚV ČSBS 20. listopadu 2018 k návrhům odvolání na předsedy a místopředsedů a svolání mimořádného sjezdu ČSBS. Cituji ze stran 1 a 2 Přílohy č. 1 k Usnesení ÚV ČSBS 20. 11. 2018. Zápis z diskuse na 8. zasedání Ústředního výboru ČSBS dne 20. listopadu 2018:

„K bodu Projednání aktuální situace v ČSBS vystoupila jako první „ses. Danuta Šulcová – která přednesla rozsáhlý projev zpracovaný oblastní organizací ČSBS Trutnov, v němž z pohledu členů této oblastní organizace ČSBS hodnotila činnost ÚV ČSBS z pohledu ekonomického, ideového i řídící a organizátorské práce. Vyslovila obvinění, že dochází k nálepkování lidí označováním je za pučisty, mají-li jiný názor než nejvyšší představitelé svazu. Zpochybnila regulérnost voleb těch, co byli zvoleni do čela svazu na X. sjezdu ČSBS bez protikandidáta, jmenovitě předsedy ÚV ČSBS. Kriticky se vyslovila k vylučování, rušení a zřizování nových oblastních organizací ČSBS a také k tomu, že kolektivní řízení svazu je nahrazováno osobním rozhodnutím předsedy ÚV ČSBS. Kritizovala, že se stále více ohlížíme do minulosti a bojíme se zaujmout vyhraněné stanovisko k aktuálním politicko-společenským událostem, odvolávajíce se na apolitičnost svazu.

Konstatovala neprůhledné a neefektivní hospodaření svazu, že většinu dotací pohltí financování a provoz aparátu svazu a dotace jednotlivým oblastním organizacím ČSBS jsou poskytovány bez ohledu na výsledky práce, či velikost organizace, nebo že jsou provozována zařízení, která jsou neefektivní, a o jejich nezbytnosti by se dalo pochybovat. Vyslovila obavu, jak by bylo naloženo se zbytkovým majetkem svazu v případě, že by došlo k zániku svazu. Vyslovila obvinění, že náměty a připomínky zaznívající na jednání ÚV jsou zametána pod stůl a nic se s nimi neděje. Jako příklad uvedla náměty místopředsedy ÚV ČSBS br. Vaňka a předsedkyně HDK ÚV ČSBS ses. Gruntové na minulém zasedání ÚV (26. 6. 2018). Závěrem vyzvala předsednictvo ÚV ČSBS, aby dalo své funkce k dispozici a pokud tak neučiní, vyzvala k jeho odvolání. V této souvislosti vyzvala ke svolání mimořádného sjezdu ČSBS, který navrhovala svolat na počátku roku 2019. Na sjezdu navrhla zvolit v souladu se stanovami nového předsedu ÚV ČSBS. Do doby konání mimořádného sjedu ČSBS, navrhla řídit činnost svazu krizovým výborem.

br. Vladimír Pelc – předseda OV ČSBS Benešov ve svém vystoupení navrhoval okamžité odstoupení ze svých funkcí předsedy ÚV ČSBS br. J. Vodičky, 1. místopředsedy ÚV ČSBS, br. E. Kulfánka a místopředsedů ÚV ČSBS br. M. Andrese a br. E. Šnebega a pokud neodstoupí, navrhoval jejich odvolání pro nedodržování stanov ČSBS. Přečetl návrh jmenovitého složení krizového výboru, který by měl řídit svaz do mimořádného sjezdu ČSBS, který by měl zvolit nové předsednictvo ÚV ČSBS. Písemný zápis svého projevu se jmény navrhovaných členů krizového výboru návrhové komisi nepředal. Byl dodán až po vyžádání s doplňkem, který na jednání nebyl přednesen.

br. Luboš Groh – předseda OV Hradec Králové, přečetl prohlášení OV ČSBS, nerozvracíme Svaz, medaile nebyla příčinou, ale záminkou útoku na ČSBS, poslanec J. Ondráček s OV ČSBS Hradec Králové spolupracuje. OV ČSBS Hradec Králové kritizuje nejasné hospodaření ÚV ČSBS již několik let, 20 tis. měsíčně stojí leasing služebního vozidla ČSBS a další různá pochybení – důvod k odstoupení vedení ČSBS (br. J. Vodičky, E. Kulfánka, M. Andrese a E. Šneberga) a pokud neodstoupí, navrhoval jejich odvolání. Písemný zápis svého projevu návrhové komisi nepředal. Byl dodán až po vyžádání.“

V další diskusi jsem rovněž vystoupila – citovala jsem statě z Organizačního řádu ČSBS a poukázala na jejich porušování, např. že si nevzpomínám na to, že by byl schvalován sekretář ÚV ČSBS nebo plat předsedy ÚV ČSBS. Kriticky jsem se vyslovila k tomu, že se Pamětní medaile ČSBS v některých případech schvalují až dodatečně po jejich udělení. Diskusi uzavřel Jiří Francírek, předseda OV ČSBS gen. Končického Ostrava, který řekl, že nemá cenu v současnosti odvolávat stávající vedení…

Dále opět cituji z výše uvedeného zdroje: „Po ukončení diskuse k tomuto vloženému bodu (Projednání aktuální situace v ČSBS), na základě opakované výzvy br. V. Pelce, dal předsedající – br. J. Vodička o návrhu, zda dodatečně zařadit do programu jednání ÚV, hlasování o odvolání z funkcí ÚV ČSBS uvedených členů vedení ČSBS (předseda ÚV ČSBS br. J. Vodička, 1. místopředseda ÚV ČSBS br. E. Kulfánek, místopředseda ÚV ČSBS br. M. Andres a místopředseda ÚV ČSBS br. E. Šneberg).

Výsledek hlasování – návrh nebyl schválen.“

K tomuto hlasování je potřeba podoktnout, že na jednání ústředního výboru se objevilo asi patnáct osob, které zde nikdy předtím ani potom nebyly, ale předseda ÚV J. Vodička je prezentoval jako členy ústředního výboru.

Po odchodu svitavské oblastní organizace, kde jsem byla předsedkyní, z ČSBS skončilo i moje členství ve spolku, jehož vedení vynakládalo finanční prostředky ze státní dotace na provoz soukromého muzea, zatím co některé oblastní výbory neobdržely příspěvek na svoji činnost ze státní dotace po několik let. Platilo totiž: Nedržíš hubu a krok – budeš bez peněz.

PaedDr. Jitka Gruntová, předsedkyně Českého svazu protifašistických bojovníků, z. s.